Spánková paralýza – co to je, příčiny a příznaky
Spánková paralýza, stav mezi bděním a spánkem, je oblíbeným tématem popkultury, zejména hororů. Ani v praxi se bohužel nejedná o nic příjemného – tato spánková porucha může člověka pěkně potrápit. Ať už se s tímto neduhem sami potýkáte, či se jen chcete dozvědět více, jste na správném místě. V následujících řádcích si posvítíme projevy, příčiny, ale také léčbu spánkové paralýzy.
Co je spánková paralýza
Spánková paralýza je stavem, kdy i po probuzení naše tělo zůstává po krátkou (ale i delší) dobu ve stavu tzv. atonie (1), tedy ztráty napětí svalů a naší kontroly nad nimi. Laicky řečeno ztrácíme vládu na svým tělem a po omezenou dobu se nedokážeme pohnout. Zatímco tento strav by sám o sobě nemusel být nijak děsivý, bohužel ho mnohdy doprovází nejrůznější halucinace.
Jako taková se spánková paralýza řadí mezi REM poruchy spánku. Důvod je prostý – je spojována s REM fází spánku, pro kterou je atonie typická. Zatímco během spánku má svalová paralýza svůj důvod (brání případným zraněním, ke kterým by mohlo dojít, kdybychom se “chovali” podle toho, co se nám právě zdá), po probuzení se jedná o skutečně nepříjemný zážitek. Přestože není nijak nebezpečná či zdraví ohrožující, spánková paralýza zkrátka není žádná legrace.
Typy spánkové paralýzy
Zároveň je třeba dodat, že rozlišujeme několik typů spánkové paralýzy (2):
- Izolovaná spánková paralýza – Tento typ spánkové paralýzy nijak nesouvisí s narkolepsií, objevuje se pouze epizodně.
- Opakující se spánková paralýza – Pro tento typ spánkové paralýzy je typické pravidelnost, se kterou se objevuje. Zpravidla souvisí s narkolepsií.
- Opakující se spánková paralýza – Tento typ spánkové paralýzy je typická charakteristika obou výše uvedených typů, tedy pravidelný výskyt, ale nulová souvislost s narkolepsií.
Jak se spánková paralýza projevuje
Pokud jste spánkovou paralýzu někdy zažili, pravděpodobně máte tento zážitek v živé paměti. Typickým projevem spánkové paralýzy je především neschopnost se hýbat. Přestože je člověk plně bdělý a při vědomí, nemá kontrolu nad svými končetinami a mnohdy dokonce očními víčky. Přirozenou reakcí na neschopnost se pohnout je strach a panika, které zaplaví tělo a celý stav mnohdy zhorší.
Dalším zásadním aspektem, který se objevuje až u 75 % pacientů trpících spánkovou paralýzou, jsou již zmiňované halucinace. Obvykle jde o halucinaci zrakovou, kdy máme pocit, že s námi v místnosti stojí někdo další, nejčastěji nezřetelná postava či démon, které prohloubí paniku ze ztráty kontroly nad vlastním tělem. Mnoho pacientů rovněž uvádí halucinaci tlaku na hrudi, kdy mají pocit, jako by je někdo dusil, škrtil, či jim seděl na hrudníku. V neposlední řadě můžeme při spánkové paralýze zažít také zvukové halucinace, jako například vrzání dveří, kroky či hlasy a křik.
Kdo nejčastěji trpí spánkovou paralýzou
Přestože nepatří mezi hojně diskutované spánkové poruchy, výskyt spánkové paralýzy je poměrně běžný – alespoň jednou za život ji zažijí čtyři osoby z deseti, opakovaně přibližně dvacet procent populace (3). Ačkoliv se může objevit zcela bezdůvodně, její výskyt je spojován především s:
- nespavostí a spánkovým deficitem,
- narušeným spánkovým cyklem (noční směny, jet lag),
- narkolepsií,
- posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD),
- úzkostnou poruchou,
- panickou poruchou,
- psychickými problémy (bipolární porucha, stres),
- užíváním některých typů medikace (léky na ADHD),
- obstrukční spánkovou apnoe (OSA),
- spánkem na zádech,
- užíváním alkoholu či drog,
- rodinnou historií spánkové paralýzy.
Co dělat, když mám spánkovou paralýzu
Pokud vás přepadne spánková paralýza, jediným řešením je trpělivost. Přestože může být tento zážitek skutečně děsivý, zkuste nepanikařit a nepodléhat strachu z ochrnutí, který může neschopnost pohybu vyvolat. Čím více se budete snažit s paralýzou bojovat, tím budou její projevy a případné halucinace horší. Raději zkuste zavřít oči a počkat, až paralýza odezní. Její trvání čítá na minuty, a nepříjemný zážitek tak bude brzy za vámi.
Osobní zkušenost a jak vyzrát na spánkovou paralýzu
Zdeněk Matuška: Spánkovou paralýzu jsem zažil již několikrát, vždy mi nejčastěji pomůže, když se zaměřím na jeden sval/část těla například prst na ruce a snažím se s prstem pohnout. Jakmile se mi podaří pohnout s prstem, tak většinou dojde k uvolnění těla a spánková paralýzy odchází.
Spánková paralýza léčba
Nabízí se samozřejmě otázka, zda lze spánkovou paralýzu nějak léčit. Bohužel neexistuje pilulka, kterou byste mohli spánkovou paralýzu jednou provždy zahnat. Nejedná se totiž o onemocnění jako takové, ale spíše projev některé ze spánkových poruch, či následek nevhodné spánkové hygieny a návyků.
Prvním krokem k nalezení vhodné léčby je tak především identifikace primární příčiny paralýzy, jako je například narkolepsie, obstrukční spánková apnoe či posttraumatická stresová porucha. Léčbu těchto konkrétních příčin vám již doporučí odborník.
Prevence spánkové paralýzy
Pokud za vznikem spánkové paralýzy nestojí žádná vážnější zdravotní příčiny, řešení se zpravidla ukrývá v dostatečné prevenci. Klíčová je především správná spánková hygiena, která podpoří celkovou kvalitu spánku. Ta by měla zahrnovat:
- Pevně stanovený spánkový režim – choďte spát i vstávejte vždy ve stejnou dobu.
- Optimální spánkové prostředí – dbejte na dostatečné ticho a tmu při spánku.
- Omezení konzumace návykových látek – skončete nejen s pitím alkoholu či kouřením, ale také konzumací nadměrného množství kávy.
- Snížení chronického stresu.
- Spánek na boku.
Pokud pomineme nezdravý životní styl, příčina spánkové paralýzy může ležet také v medikaci. Užíváte-li pravidelně nějaké léky a zároveň máte podezření, že zvyšují výskyt spánkové paralýzy, proberte vhodnost jejich užívání s vaším lékařem. Ten vám může předepsat alternativu, která již nebude paralýzu vyvolávat.
Kdy navštívit lékaře
Objevila-li se spánková paralýze pouze jednou, tento izolovaný incident není zpravidla nutné nijak řešit. Za lékařem zamiřte ve chvíli, kdy se spánková paralýza objevuje opakovaně, či ji doprovází další negativní projevy, jako například celkové zhoršení kvality spánku, denní únava a vyčerpání, případně také deprese, úzkosti a další psychické poruchy. Léčba je nezbytná také v případě, že za vznikem spánkové paralýzy stojí dlouhodobá nespavost či spánková obstrukční apnoe, která může z dlouhodobého hlediska zvýšit riziko rozvoje kardiovaskulárních chorob.
