Proč spíme: 7 nejdůležitějších důvodů, aneb význam spánku
Existuje mnoho důvodů, proč spíme. Základním důvodem spánku je obnova a regenerace těla. Během spánku dochází k opravám tkání, regeneraci buněk a detoxikaci mozku. Spánek také podporuje zdraví imunitního systému a zlepšuje funkce mozku jako jsou učení, paměť a rozhodování. Dalším významem spánku je regulace metabolismu a hormonů. Během spánku dochází k produkci hormonů jako je melatonin a růstový hormon, které mají významný vliv na náš zdravotní stav a celkovou pohodu. Spánek pomáhá snižovat stres a úzkost, což je důležité pro naše psychické zdraví. Během spánku se snižuje hladina kortizolu, stresového hormonu, a zvyšuje se hladina serotoninu a dalších hormonů spojených s pocity štěstí a pohody.
Celkově lze říci, že spánek je důležitý pro náš celkový zdravotní stav a kvalitu života. Nedostatek spánku může vést k celé řadě zdravotních problémů jako jsou problémy s pamětí, zvýšené riziko srdečních chorob, obezity a dalších. Proto je důležité dbát na pravidelný a dostatečný spánek. S tím nám pomůže zavedení jednoduchých pravidel spánkové hygieny.
Jaká je definice spánku?
Asi se shodneme, že bez spánku bychom příliš dlouho nevydrželi – spánková deprivace není žádní legrace. Zdravotní či psychické obtíže s sebou však může nést nejen absence spánku, ale také jeho dlouhodobý nedostatek či snížená kvalita. Jak dlouho vydrží člověk bez spánku? V ideálním případě bychom měli spát sedm až osm hodin denně, přičemž by se mělo jednat o nepřerušovaný proces, během kterého proběhnou všechny spánkové cykly a fáze. O fázích se dozvíte v našem článku, jaké máme fáze spánku.
Jaké faktory ovlivňují spánek a jeho kvalitu?
Spánek závisí na celé řadě interních faktorů, jejichž společným jmenovatelem je tzv. cirkadiánní rytmus, tedy střídání bdění a spánku. Na jeho správnou funkci má vliv jak střídání dne a noci, tak související produkce hormonu melatoninu.
Opomíjet bychom neměli ani externí faktory, které mohou mít zásadní vliv na kvalitu spánku. Jde jak o naše návyky, životní styl či spánkovou hygienu, tak dostatečně tiché a tmavé prostředí, ve kterém nás při spánku nebude nic rušit.
7. hlavních důvodů, proč vlastně spíme
O důsledcích nedostatečného spánku na zdraví není pochyb – nabízí se však otázka, proč vlastně spíme? Odpovědí je hned několik.
1. Vývoj a růst
Zejména v ranném dětství prospíme prakticky celý den i noc. Důvodem je především produkce růstového hormonu (1), který je produkován primárně během spánku. Dostatek spánku je v dětství zásadní také z hlediska správného kognitivního vývoje, učení i paměti.
2. Regenerace těla
Produkce růstového hormonu je zásadní i v dospělosti. Podílí se totiž na růstu a obnově poškozených tkání. Není tak divu, že celá řada odborníků nabádá sportovce a fyzicky pracující, aby nezanedbávali dostatečný a kvalitní spánek. Při dlouhodobé spánkové deprivaci může dojít nejen ke zhoršení regenerace a náchylnosti ke zranění, ale také ke zvýšení rizika rozvoje některých onemocnění, jako je vysoký krevní tlak, srdeční choroby, obezita, mrtvice či cukrovka druhého typu.
3. Produkce hormonů
Růstový hormon však není jediný, který během spánku zaplavuje náš organismus (2). Hypotalamus během spánkového procesu produkuje oxytoxin, hypofýza zase prolaktin a epifýza melatonin. Zejména z hlediska nadváhy a obezity je zásadní produkce hormonu leptinu, který reguluje pocit hladu. Při jeho nedostatku, který doprovází spánkovou deprivaci, máme sklony k přejídání, což zvyšuje riziko rozvoje obezity či cukrovky.
4. Regenerace mozku
Asi nebude žádným překvapením, že během spánkového procesu nedochází pouze k regeneraci těla, ale také našeho mozku. Při spánkové deprivaci jsme náchylnější k rozvoji psychických obtíží, negativní dopad má také na naši schopnost soustředění a koncentrace.
5. Ukládání vzpomínek
Neméně zásadní roli hraje spánek také při procesu ukládání vzpomínek, k jejichž třízení a zpracovávání dochází v tzv. REM fázi. Tohoto principu využívá například EMDR terapie, která napodobuje průběh REM fáze s cílem zpracování traumatických zážitků či potlačených vzpomínek (3).
6. Utlumení sympatického nervového systému
Zatímco během dne je naše tělo v prakticky neustálém režimu „uteč nebo bojuj“, během spánku dochází k vypnutí sympatického nervového systému. Díky tomu se během spánku snižuje krevní tlak, ale například také produkce kortizolu. Při nedostatku spánku se pak vzhledem k nadměrné činnosti sympatického nervu často vyskytují srdeční onemocnění.
7. Produkce cytokinů
Poslední, avšak neméně důležitou funkcí spánku je podpora imunitního systému, respektive produkce proteinů cytokinů. Pro nedostatek spánku je tak typická zvýšená náchylnost k nejrůznějším virózám, ale také horší hojení zánětů a infekcí v těle.
