Monofázový vs polyfázový spánek
Když se řekne zdravý spánek, zpravidla si představíme osm hodin nepřerušovaného nočního spánku. Přestože tento druh spánku, odborně nazývaný monofázový, má z hlediska lidského spánkového cyklu v našich životech nedílné místo, rozhodně není jediným funkčním modelem. Ať už vám monofázový spánek příliš nevyhovuje, či zkrátka neodpovídá vašemu časovému harmonogramu, možná přemýšlíte o přechodu na tzv. polyfázový spánek. Jeho fungování, výhody, ale také nemalé nevýhody vám blíže představím v následujících řádcích.
Co je to monofázový spánek?
Možná jsem vás zahltila už v samotném úvodu a vy jste až dosud neměli sebemenší tušení, že existuje více typů spánku. Není se čemu divit – monofázový, tedy osmihodinový nepřerušovaný spánek, je širokou veřejností považován za prakticky jediný funkční, respektive „zdravý“ model. Přestože není pochyb o tom, že většině z nás jeden spánek denně (potažmo v noci) naprosto vyhovuje, rozhodně neplatí, že je jedinou možnou volbou.
Co je to polyfázový spánek?
Ujasnili jsme si, co znamená monofázový spánek, a vy tak už možná tušíte, co znamená spánek polyfázový. Řečeno hezky česky, jedná se o spánek rozdělený do více fází. Ačkoliv se to může na první pohled zdát jako holý nesmysl, je dost dobře možné, že polyfázový spánek, případně jeden z jeho druhů, už dávno praktikujete. Typickým příkladem může být tzv. bifázový spánek (1), kterým je klasický noční spánek doplněný o odpoledního šlofíka.
Pro koho je polyfázový spánek vhodný?
Pokud máte děti, pravděpodobně vás příliš nezaskočím tvrzením, že primárně se polyfázový spánek týká právě jich. Do tří měsíců věku (2) totiž všechny děti bez výjimky spí právě tímto typem spánku, kdy je spánkový cyklus rozdělen do mnoha fází v průběhu celého dne a noci. Typický je také pro celou řadu živočichů ze zvířecí říše, jak jistě potvrdí majitelé koček.
Když přijde na polyfázový spánek u dospělých, rozhodně ho nemůžu označit jako typický. Na druhou stranu existují povolání a profese, kdy záměrný přechod na polyfázový spánek může pomoci předcházet spánkovému deficitu a problémům se spánkem. Typickým příkladem situace, kdy přijde polyfázový spánek vhod, je jet-lag neboli pásmová nemoc.
Polyfázový spánek a produktivita
Než vám představím nejčastější režimy polyfázového spánku, za zmínku stojí poměrně zajímavý trend, který polyfázový spánek v posledních letech obklopuje. Stále větší množství stoupenců tohoto druhu spánku totiž tvrdí, že rozdělení spánku do několika fází vede ke zkrácení celkové doby, kterou spánkem strávíme, a tedy i zvýšení produktivity.
Tato premisa (3) vychází z předpokladu, že když uléháme do postele skutečně unavení, mozek přechází rychleji do REM fáze, tedy hlubokého spánku, kdy dochází například k ukládání vzpomínek. Na základě této teorie stoupenci polyfázového spánku věří, že jelikož tato část spánku je nejzásadnější, díky přerušovanému spánku v průběhu celého dne „eliminují“ zbytečné či méně potřebné fáze spánku. Výsledkem je údajně zvýšená produktivita a menší množství času, který strávíme spánkem. Co se s námi děje, když spíme?
Režimy polyfázového spánku
Ponechme na chvíli stranou pochyby o zdravotní stránce této metody a pojďme se podívat na slibované režimy polyfázového spánku. Přestože existuje opravdu nepřeberné množství různých kombinací počtu a trvání jednotlivých fází bdění a spánku, mezi nejčastěji udávané patří tři režimy, a to Uberman, Dymaxion a Everyman (4).
- Uberman: Šest dvaceti až třicetiminutových zdřímnutí během dne, tedy dvě až tři hodiny přerušovaného spánku během dne.
- Dymaxion: Čtyři třicetiminutová zdřímnutí během dne, tedy dvě hodiny spánku během dne.
- Everyman: Tři hodiny nočního spánku a tři dvacetiminutová zdřímnutí během dne, tedy celkem čtyři hodiny spánku.
Je polyfázový spánek bezpečný?
Z pohledu na výše uvedená čísla asi tušíte, že takto striktní režim polyfázového spánku nebude pro každého. Pokud jste ale zvyklí na minimum spánku, možná pro vás přechod na polyfázový spánek nebude představovat příliš velkou změnu. Na druhou stranu je třeba říct, že pokud nemáte jasný důvod, proč přecházet na polyfázový spánek, do experimentů se spánkem se raději nepouštějte. V oblasti dopadů polyfázového spánku stále chybí dostatečné množství studií, které by potvrdily či vyvrátily jeho případné zdravotní dopady. Dvojnásob to platí v případě, že vás trápí nespavost – přechod na polyfázový spánek by mohlo už tak křehký spánkový rytmus ještě více rozhodit. Světlou výjimkou je samozřejmě bifázový neboli dvoufázový spánek, tedy noční spánek doplněný krátkým zdřímnutím během dne.
