Levandule lékařská květ (Lavandula angustifolia) - bylina

Nálev a chuť byliny

Medově zlatý nálev a intenzivní vůně. Hořká chuť, kterou ovšem i na jazyku přemůže typické aroma této rostliny.

Původ byliny

Málokteré místo dokáže v mysli vyvolat vůni. Ale Provence to se svou charakteristickou záplavou modrofialových krásek umí. Přestože je levandule lékařská jedním ze symbolů Francie, postupně se na levandulovou velmoc pasovalo Bulharsko, které z byliny vyrábí velmi žádaný olej.

Rostlina má původ v oblasti Středozemního moře, rozšířila se ale i mimo Evropu. V Egyptě byla například používána tradičně při mumifikaci již před 2500 lety. I když působí jako křehká květina, ve skutečnosti je to poměrně vytrvalý polokeř milující prosluněná místa. Květ připomíná fialový klas a svou omamnou vůní láká velké množství hmyzu, včetně včel. Med z levandule je znám svou výbornou chutí i krásnou barvou.

Latinský název Lavandula angustifolia pochází z výrazu “lavare”, což znamená “mýt se”. Levandule se totiž již od dob antického Říma přidávala do koupelí. Hlavní roli sehrávala její pronikavá, avšak příjemná vůně. To bylo žádoucí obzvláště později ve středověku, kdy se na hygienu příliš nedbalo.

Levandule znamená v řeči květin oddanost, štěstí a úspěch. Lidé si ji často věší ve svazcích do skříní a pokojů. Výborný je ovšem i nálev. Ten můžete pít samostatně či jej přidávat do čím dál oblíbenějších domácích limonád. Sušenou nať lze také přimíchat do jiných bylinných směsí, které tak snadno ozvláštníte. Odvar je skvělý i pro vnější užívání - do relaxačních koupelí, na obklady apod. Úžasná je taktéž v aromaterapii. Pokud máte předepsány utišující léky, konzultujte konzumaci levandule s ošetřujícím lékařem. V rozumné míře ji můžete pít až tři měsíce, pak doporučujeme pár týdnů přestávku.