Co se s námi děje, když spíme

Co Se S Nami Deje Kdyz Spime

Přestože je spánek nedílnou součástí života každého z nás, málokdo tuší, co přesně se s naším tělem a mozkem během tohoto procesu vlastně děje. Avšak právě pochopení toho, jak vlastně spánek působí na naše tělo, je klíčové v boji proti nespavosti či celé řadě zdravotních problémů. Ponořte se proto se mnou do tajů spánku a procesů, které se během něj odehrávají…

Jaké jsou spánkové fáze?

Zatímco v minulosti byl spánek považován za jednolitý, neměnný stav, který začínal usnutím a končil probuzením, s příchodem přístroje EEG, který umožňuje monitorování mozkové aktivity, došlo k odhalení celé řady procesů, které během spánku probíhají. V prvé řadě šlo především o tzv. spánkové cykly, kterých se při spánku prostřídá celkem pět. Jednotlivé cykly se přitom skládají ze čtyř spánkových fází, z nichž každá plní specifickou funkci. 

Pochopte Faze Spaneku

O spánkových fázích jste jistě už někdy slyšeli. Pokud si však pouze matně vybavujete hodinu biologie na základní škole, kdy jste teorii o spánku raději rovnou proměnili v praxi, trochu vám osvěžím paměť.  Obecně platí, že fáze spánku můžeme rozdělit na dvě velké kategorie – REM (rapid eye movement, neboli rychlý pohyb očí) a NREM (někdy také non-REM). A jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Non-REM fáze

Non Rem Faze Spanku

Do tzv. non-REM fáze, během které nedochází k rychlému pohybu očí, spadají hned tři ze čtyř spánkových fází. Vše začíná prvním stadiem, tedy přechodem mezi bděním a spánkem, kdy lze spáče poměrně snadno probudit. Následuje druhé stadium, kdy je již spánek hlubší a začínají se objevovat první sny. Poslední fází v rámci non-REm je třetí stadium, které zahrnuje skutečně hluboký spánek. Právě v této fázi dochází k regeneraci těla a obnovení fyzických sil – není proto žádná náhoda, že po namáhavém fyzickém výkonu je toto stádium nejdelší. 

REM fáze

Jakmile skončí třetí stádium, přichází na scénu stádium čtvrté, které jako jediné spadá do REM fáze spánku. Je unikátní zejména tím, že se v mozku náhle objevuje výrazná aktivita, kterou lze přirovnat téměř k bdělému stavu. Asi tak nebude žádným překvapením, že právě REM fáze je obdobím nejdivočejších a nejživějších snů. 

Specifickou vlastní čtvrtého stadia, respektive REM fáze spánku, je tzv. spánková paralýza, která nám zabraňuje, abychom si během živých snů nechtěně ublížili. Navzdory nehybným svalům se však výrazně zvyšuje srdeční tep, krevní tlak i rychlost dýchání. Poznávacím znamením této fáze je rovněž rychlý, horizontální pohyb očí, které dal této fázi její jméno. Vědci se domnívají, že zatímco v non-REM fázi dochází zejména k obnově fyzických sil, REM fáze je zodpovědná za obnovu sil duševních

Jak dlouho trvají spánkové fáze?

Každý ze spánkových cyklů trvá mezi jednou až dvěma hodinami, délka jednotlivých spánkových fází se však u každého z cyklů výrazně liší. Zatímco u prvních cyklů, které během noci zažijeme, strávíme nejvíce času v non-REM fázi, ke konci noci už většinu cyklu tvoří REM fáze. Jednoduše řečeno, s každým dalším spánkovým cyklem ubývá hlubokého spánkového cyklu a přibývá REM spánek doprovázený divokými sny. To je možná i jedním z důvodů, proč se nám většina živých snů zdá nad ránem, tedy během posledních cyklů spánku. Jaké máme fáze spánku?

Co se děje během spánku?

Spanek A Zdravi

Když se řekne změny během spánku, pravděpodobně si automaticky představíte mozek a útlum jeho aktivity. Změny v průběhu spánku se však dotýkají prakticky celého našeho organismu. 

Dýchaní

Pokud jste někdy pozorovali či byli v blízkosti spícího člověka, právě změny v dýchání během spánku jsou projevem, kterého si všimneme nejsnáze. Zatímco v non-REM fázi se dech prohlubuje a znatelně zpomaluje, během REM fáze může být náhle zrychlený či nepravidelný. 

Svalové napětí

Dalším výrazným projevem jednotlivých spánkových fází je svalové napětí. Zatímco během non-REM fází se naše svaly postupně uvolňují, po přechodu do REM fáze dochází k přechodu do paralyzovaného stavy, tedy tzv. atonie. Ta je ve své podstatě ochranným mechanismem našeho těla, respektive mozku, kterým nás chrání před neúmyslným zraněním v průběhu živých snů. 

Zároveň je však třeba dodat, že svalová paralýza se netýká všech svalů – výjimkou jsou svaly v oblasti očí, které jsou zodpovědné za rapid eye movement, který dal této fázi její jméno, a samozřejmě svaly dýchací. Problém nastává u osob trpících obstrukční spánkovou apnoe, poruchy, během které dochází k nadměrnému uvolnění svalového napětí v oblasti krku. To vede k dušení, které člověka vytrhne z REM fáze spánku – výsledkem je ranní únava a psychické vyčerpání, jelikož nemohlo dojít k dostatečné duševní regeneraci. 

Srdeční tep

Srdecni Tep Pri Spanku

Jak jsem prozradila v odstavci o fázích spánku, v rámci spánkových cyklů se mění také srdeční tep a krevní tlak. Zatímco mezi prvním a třetím stadiem (tedy v rámci REM fáze) znatelně zpomalují, s příchodem non-REM fáze a čtvrtého stadia spánku se vrací ke svému běžnému tempu, jaké mají například v bdělém stavu.

Regenerace

Za zmínku stojí také mnoho regeneračních procesů, které jsou jednou z nejdůležitějších součástí spánku. Zatímco v non-REM fázi dochází k regeneraci svalů a celkově našeho fyzického těla, během REM fáze si nejvíce odpočine náš mozek. Mnoho odborníků se mimo jiné domnívá, že právě během divokých a živých snů v REM fázi dochází k ukládání a třízení vzpomínek a zážitků z předchozího dne

Hladina hormonů

Při obtížích s nedostatkem spánku či nespavostí se často zapomíná na zásadní vliv, jaký má spánek na řadu hormonů. Rozhodně se však nejedná pouze o spánkový hormon melatoninJaký vliv má nedostatek spánku na pracovní výkon?

Melatonin Na Spani

Za zmínku stojí například hormon leptin, který hraje důležitou roli při hubnutí. V průběhu spánku totiž dochází jeho prostřednictvím ke komunikaci mezi tukovou tkání a naším mozkem. Důsledkem nedostatku spánku tak může být například nadměrný hlad. Dostatek spánku je zásadní také v případě, že se nesnažíte hubnout, ale naopak nabírat svaly. V non-REM fázi totiž dochází k uvolňování růstového hormonu, který napomáhá k růstu svalové hmoty. 

Tím však vliv spánku na hormonální hladinu nekončí. Na dostatečný spánek je nutné dbát dvojnásob v případě, že vás trápí nadměrný stres. Jak stres ovlivňuje spánek? Ten totiž souvisí s hormonem kortizolem – jeho hladina se snižuje právě během prvních stádií spánku. 

Budování imunity

Ne nadarmo se říká, že základem dobrého zdraví je také kvalitní spánek (jak na lepší spánek?). Během spánkového procesu totiž dochází k produkci cytokinů, tedy proteinů, které se účastní na imunitní odpovědi na škodlivé vnější vlivy napadající náš organismus. 

Obnova pokožky

Vyspat Se Do Krasy

Když už jsem u těch pořekadel, za zmínku stojí ještě známé „Vyspat se do krásy“, případně anglická varianta „Beauty sleep“. Během spánku totiž dochází ke zvýšení produkce kolagenu, který zabraňuje vzniku vrásek a dodává pleti pružnost a elasticitu. Kolagen můžeme také doplňovat pomocí přírodních produktů. Nejlepší kolagen najdete v našem srovnání.

Aktivita mozku

A to nejdůležitější na konec – během spánku dochází k výrazné aktivitě mozku. Zatímco v prvním stadiu NREM fáze veškerá mozková aktivita postupně klesá, ve druhém a třetím stadiu začíná opět narůstat. K nejvyššímu nárůstu však dochází s příchodem REM fáze a živých snů, které ji zpravidla doprovází. Sny se však objevují i v ostatních fázích spánku, obvykle si je ale nepamatujeme. 

Jaká je ideální délka spánku?

hodiny-merici-optimalni-dobu-spanku

Určitě jste už slyšeli radu, že pro dokonalý odpočinek a regeneraci těla i mysli je třeba spát alespoň osm hodin v kuse. Pravdou však je, že se jedná o průměrnou hodnotu, která nemusí sedět na každého z nás. Potřeba spánku se může odvíjet například od věku, fyzické a duševní námahy či třeba ročního období. Zhruba se však dá říci, že si vystačíme s šesti až pěti hodinami, ideálem je však hodin sedm až osm. Delší spánek naopak nadělá více škody než užitku. Více se dozvíte v našem článku Optimální doba spánku.

Má nedostatek spánku negativní účinky na naše zdraví?

Rozhodně – pokud se vašemu mozku a tělu nedostane všech fází a stádií spánkového cyklu, může se objevit celá řada zdravotních problémů. Ty obvykle souvisejí s výše zmíněnými procesy během spánku, jako je hormonální nerovnováha, nedostatečná regenerace, zhoršená imunita či třeba problémy duševního charakteru, tedy úzkosti nebo deprese

Zdroje

  1. https://www.ninds.nih.gov/health-information/patient-caregiver-education/brain-basics-understanding-sleep
  2. https://www.em.muni.cz/vite/3814-co-se-deje-kdyz-spite
  3. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29680423/
  4. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/10779247/

Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.